Oživení nevyužitých ploch v Brně: model pro odolnější a solidární město
Než se na opuštěné ploše začne stavět, může sloužit jako komunitní zahrada nebo sociální zemědělství. Spočítejte si, kolik by taková proměna stála, komu prospěje a kolik uhlíku uloží do půdy.
Co je brownfield a proč je to problém
Brownfieldy jsou bývalé průmyslové, skladové nebo jinak zastavěné plochy, které ztratily své původní využití a dnes leží ladem – často zastavěné, zpevněné nebo částečně kontaminované. I přes svou strategickou polohu uvnitř města zůstávají tyto plochy roky nevyužité, protože jejich definitivní přestavba naráží na komplikace: nejasné vlastnické vztahy, spory o územní plán, vysoké náklady na sanaci a přípravu území i nejistý časový horizont realizace.
Pro město to znamená čistě pasivní zátěž: brownfieldy nic nevydělávají, často stojí peníze na ostrahu a údržbu, chátrají a zhoršují kvalitu okolního prostředí, aniž by po dobu čekání na definitivní přestavbu přinášely jakoukoli hodnotu obyvatelům.
Zdroj: data.brno.cz – databáze brownfieldů města Brna.
Jedno z řešení: nenechat plochu čekat naprázdno, ale dočasně ji využít
Než dojde k finální přestavbě, může brownfield sloužit dočasně – a smysluplně. Jednou z variant, jak čekací dobu zkrátit a plochu mezitím efektivně využít, je městské zemědělství. To během přechodného období mění opuštěné místo v živý, funkční prostor, ve kterém jsou instalovány záhony. Ty navíc mohou být obohacené o biouhel, který vytváří vhodné půdní klima a snižuje uhlíkovou stopu tohoto řešení.
Dvě formy realizace
Komunitní zahrada
Založená na dobrovolnosti a svépomocném pěstování. Sousedé si pronajmou záhon, starají se o něj sami a scházejí se u toho.
- Nižší nároky na provozní personál
- Část nákladů pokryje příjem z pronájmu záhonů
- Podporuje sousedské setkávání
Sociální zemědělství
Záhony obhospodařují za mzdu dlouhodobě nezaměstnaní nebo jinak znevýhodnění lidé pod odborným dohledem.
- Cílem není jen produkce, ale návrat lidí na trh práce
- Průběžné mzdové náklady a odborný dohled
- Zpravidla vyžaduje dotační podporu
Přínosy a náklady
Obě varianty přinášejí podobný typ užitku, ale v jiném poměru nákladů a přínosů.
Přínosy
- Dočasně oživená a udržovaná plocha místo plochy chátrající
- Komunitní setkávání nebo sociální začlenění znevýhodněných skupin
- Uložení uhlíku v půdě a zlepšení kvality substrátu díky zapracování biouhlu
- U komunitní zahrady i příjem z pronájmu záhonů
Náklady
- Jednorázové náklady na přípravu území a pořízení záhonů
- Průběžné mzdové náklady na pracovníky a odborný dohled – zejména u sociálního zemědělství
- Bez dotační podpory zpravidla převáží nad vlastními příjmy projektu
Právě proto, aby bylo možné předem vyhodnotit návratnost takové investice a určit míru nezbytné veřejné podpory, nebyl problém ponechán v rovině obecné myšlenky, nýbrž převeden do podoby konkrétních a ověřitelných čísel.
Kolik tedy městské zemědělství stojí a jak pomůže? Spočítejte si to sami
Přechod od obecné úvahy k ověřeným datům zajišťují dva nástroje, které umožňují komukoliv spočítat ekonomické i environmentální dopady pro jakékoliv vybrané místo.
Interaktivní mapa
Pokrývá celé území Brna. Stačí kliknout na konkrétní brownfield, zadat, jak velkou část chcete osadit záhony, na jak dlouho a jakou formou – a mapa během chvilky zobrazí, kolik by taková proměna reálně stála a kolik emisí by se díky ní podařilo zadržet v půdě. Nástroj pro každého, koho konkrétní brněnská lokalita zajímá – radnici, investora, novináře i obyvatele.
Otevřít mapu BrnaKalkulačka
Jde do většího detailu a navíc není vázaná jen na Brno – funguje pro libovolné město. Vybrat si můžete buď jednu z přednastavených typových situací pro rychlou orientaci, nebo si zadat úplně vlastní zadání – plochu, dobu trvání, typ pěstování a další parametry. Výstupem je podrobný přehled finančního a environmentálního dopadu daného záměru.
Vybrat šablonu a začítDokumenty ke stažení
Za oběma nástroji stojí stejná metodika – krok za krokem je v ní popsáno, z čeho výpočty vycházejí a jak se dochází k výsledným číslům. Vliv městského zemědělství na jednotlivé aktéry – město, místní komunitu a v případě sociálního zemědělství na znevýhodněné na trhu práce – shrnuje dokument o sociálních dopadech.
Dočasné využití brownfieldů tak přestává být pouhým teoretickým plánem a stává se ověřeným, spočitatelným a snadno přenositelným způsobem, jak vdechnout prázdným místům život, než se na nich začne stavět.
Spustit kalkulačku

